Jen jednou v životě se mi podařilo seznámit se s ženou podobnou Evě z Ráje, a to bez jakéhokoliv mého přičinění. Tato Eva měla ovšem na sobě místo fíkového listu plavky, ušité patrně z pánské kravaty. Místem děje byla navigace u Vltavy v blízkosti Mostu inteligence. Ležel jsem tam líně v trávě, díval se pánu bohu do oken a snažil se nachytat trochu bronzu od sluníčka. Po nějaké chvíli mě z bohulibého rozjímání vyrušila halasná trojice, dvě ženy a muž a k mé nelibosti se rozložili na dece jen asi tři metry ode mne. Jedna z těch dívek byla skutečně sexy ale ten muž, jak se zdálo, patřil naštěstí k té druhé, poměrně fádní blondýnce.
"Podivná sestava", pomyslel jsem si, "manželka a milenka?" Tuto myšlenku jsem však záhy zavrhl, ten muž nebyl vůbec typem Don Juana, ale spíše kuchtíka z hospody U Bumbrlíčka.
Ta skutečnost, že sexy-brunetka je vlastně lichá, podnítila mé přemítání o pokusu navázat s nimi nějaký kontakt. Koumal jsem jak, ale napadaly mě jenom samé trapné zhůvěřilosti, jako třeba dělat cizince a lámanou češtinou se jich zeptat, kudy bych se dostal na Vyšehrad. To však nápadně připomínalo tu starou anekdotu, jak se cizinec ptal policajta: "Pan policajt, ja chledam é- Vyšurat" a on ho poslal na WC. Cizinec vrtěl hlavou: "Ja ne WC, já chledam éé- Vys-hrat!" A policajt rozšafně nato: "Nojó, to je tam přece taky!"
Šťastná náhoda pak ale vyřešila všechno za mne a bez trapasu. Po navigaci se jako deus ex machina přikodrcal skútr a na něm můj známý kámoš Vašek: „Čovečé, co tady děláš tak sám, pojeď se mnou, moje Marta a další kámoši ležej vo dva kilometry vejš proti proudu, tam je to vo moc lepší." Načež si všiml té sexy dívky a zvolal: „Jéňo, to je náhoda! Ahoj, Šerry, kde ty se tu bereš? Pojeď taky s náma, bude sranda, je tam celá parta, máme tam kytaru, ty umíš fajn zpívat a tahle atrapa muže," a ukázal bradou směrem ke mně, „válí bezvadně akordy!" A tak Vašek rozhodl, abychom si já i ta Šerry sbalili svá fidlátka a že nás tam odveze na skútru.
Dívka ihned souhlasila a já jen suše poznamenal: „To jsem zvědav, jak se vejdeme všichni tři na ten tvůj skútr?" Oba mne ujistili, že to půjde. Dívka sbalila své věci do tašky, rozloučila se se svými známými a zasedla, tak jak byla, jen v bikinkách, za Vaška. Ten se přesunul až dopředu a já, rovněž jen v plavkách, se svými svršky přes levou ruku, se natěsnal na sotva decimetr zbylého dvojsedla za onu sex-bombu. Věděl jsem ihned, že spadnu na zem dříve než ujedeme pět metrů, a proto jsem se nesměle zeptal: „Slečno Evo, promiňte, ale já se vás asi budu muset nějak přidržovat, jinak ulítnu..."
„To je samozřejmé", řekla ona, vzala mou pravou ruku a ovinula si ji kolem svého štíhlého pasu. Potom jsem ucítil, takřka celým povrchem svého těla, tu nádhernou sametovou pleť a blažený pocit se mi rozléval až do morku kostí. Její sluncem provoněné vlasy ovívaly moje rozpálené tváře a já si přál, aby tato drncavá cesta trvala nekonečně dlouho... Kromě sladkých představ, mi vrtalo v hlavě, proč ta půvabná vidina neprotestovala, když jsem ji oslovil Evo? Vtom, jakoby četla mé myšlenky, mi řekla přes rameno: „Jak to, že skoro znáte mé jméno, nejsem sice Eva ale Ema, Vašek mně přece říká zásadně, nevím proč, Šerry?"
To bude asi intuice", řekl jsem a trnul, aby snad nevycítila i mé další myšlenky. Cesta uběhla strašně rychle a Vaškova parta nás uvítala nadšenými ovacemi a nějakou trampskou písní.
"Samozřejmě, byl bych šťastnej, ještě nikdy jsem neměl modelku, éé- myslím taky jako model!" Ema si pojednou povšimla mých plavek a šeptla: "Nepůjdeme se trochu zchladit do vody? Nemusí hned každý vidět o čem si tu spolu povídáme."
S ohledem na onu krásnou Emu jsem nemohl o této celé záležitosti nejen mluvit, ale ani psát. Když jsem se pak od ní dozvěděl, že jej ímanžel je profe-sionálním boxerem, ztratil jsem zcela rychle jakýkoliv zájem... M.T.
