"No, já už jsem se mu taky snažil dohodit pár kusů u nás v práci, ale von nemá zájem o nic, jen bručí, že žádná není taková jako ta jeho Adélka. Dáša prej nemá jen krásný nohy, Hanka zas nemá jen krásný ruce, Milena, ta je vůbec škeble a Eva je sice hezká, ale blbá jako pucštok", doplnil celý výčet Vyžva.
"Pozor, já mám nápad", Vyžva se praštil do čela, "u nás v práci je jedna perfektní sexbomba, jmenuje se Jarmila, ale já bych ji naved', aby se Milanovi představila jako Adéla. Prej chodí s nějakým fotbalistou, ale když jí řeknu, že Milan je třeba hokejistou v národním manšaftu, tak se vod něj nechá určitě sbalit. Vona je švihlá do sportovců!" Janýd namítl: "Nojo, ale jak to chceš naaranžovat, aby to vypadalo jako náhoda?" Vyžva mávl rukou: "Nic není snadnější, v sobotu se koná v naší firmě takzvaný Výroční večírek Koh-i-nooru s tancem a tombolou, ta Jarmila tam určitě bude a Milana tam holt musíme nějak dokopat!"
To se jim taky nakonec podařilo, ani ne tak kvůli té tancovačce, kde prý bude spousta krásných žen, ale spíše kvůli té tombole. Vybrali si tam stůl blízko u parketu a vzápětí nato jim horlivý číšník postavil na stůl láhev Veltlínského ryzlinku a hodlal kasírovat. Milan ho sice upozornil, že si nikdo z nich dosud nic neobjednal, ať to zase odnese, na to číšník opáčil, že si každý musí něco objednat. Tak fajn, a objednali si jedno pivo dohromady...
Mezitím je už třikrát otravoval ten neodbytný číšník s otázkou co budou pít? Opakovali mu, že se zatím ještě nedohodli na značce vína ani na ročníku. Odešel vždy vrcholně zhnusen. Vtom se na jevišti objevil pan konferenciér Trapný a oznámil, že začíná tombola a vnořil svoji ruku do osudí. Slavnostním hlasem pak ohlásil, že los číslo 56 vyhrává láhev vína Veltlínský ryzlink! Vláďa zajásal a došel si pro výhru, postavil ji na stůl a zavolal našeho milého číšníka: "Pane vrchní, tři sklenky a jednu vývrtku!"
Po následujícím přípitku vínem zdarma, Vyžva spiklenecky mrkl na Janýda a řekl: "Pánové, vidíte tam na tý druhý straně sálu tu nádhernou blondýnu v černejch šatech? To je největší sexbomba v celý naší firmě! Moment, já ji půjdu pozdravit a pokecám s ní." Když se vrátil, řekl: "Chlape špatná, Milane, ty se máš, jak jsem tý Adéle ukázal kde sedíme, ihned projevila eminentní zájem, ale právě jen vo tebe!" "A vona se jmenuje Adéla? To je teda terno, Vyžvo, seznam mě s ní!" navrhl Milan. "Tak jdi pro ní, ty gumo, já jsem jí řek', že máš vo ní taky děsnej zájem!"
Hudba právě hrála krásný ploužák a parket byl přeplněn tancechtivými páry. Než se Milan prodral přes celý sál k té sexbombě, ztratil trochu orientaci a najednou vidí, že s ní u stolu sedí půvabná a něžná dívka, přesně dle jeho představ. Ta vyumělkovaná Adéla byla vedle ní jen jako figurina z módní výlohy. Bleskově změnil své rozhodnutí a uklonil se před tou druhou: "Smím prosit?" Posléze při tanci se jí zeptal: "Slečno, můžete mi, prosím, prozradit vaše křestní jméno?"
"Ano, to není nic tajného, já jsem Adéla", řekla dívka s úsměvem. "Ééé, já myslel, že vaše kamarádka u stolu se jmenuje Adéla." "Ne-ne, to je Jarmila", řekla a dodala, "to od vás ale nebylo hezké, že jste vyzval k tanci mne místo ní, ona na vás čekala - a nic!"
Milan začal chápat, že to Vyžva nějak režíruje a zařídil se podle toho. Po odtančení tří skladeb, když nastala pauza, zamluvil si u ní dopředu i další tři tance. Když se pak vrátil k jejich stolu, viděl, že si Vyžva právě přináší další flašku z tomboly, tentokrát Bikaver. Janýd mu nadšeně hlásil, že Vyžva už zase vyhrál, tedy potřetí a ukázal na sadu cedníků na stole. Ten jim vysvětlil, že má kouzelný brejle s devíti dioptriema, a že ihned pozná ve které obálce je výhra! Nevěřili mu. Přivolali tedy znovu tu dívku s obálkami a kouzelník Vyžva si vybral další tři výhry, tentokrát to byla jakási etuje se šitíčkem, elektrická konvice na kávu, jakož i pár smaragdových manžetových knoflíčků.
V zápětí nato se ale u jejich stolu objevil jakýsi důležitý soudruh a vlekl sebou tu dívku s obálkami. Rovnou spustil nabroušeným jazykem uvědomělého bolševíka: "Soudruzi, tady se něco děje podvodného! Naše tombolová komise zaznamenala, že u tohoto stolu už vyhráváte šestou výhru, což nemůže být náhoda, vysvětlete, jak je to možné a když ne, tak vrátíte výhry zpět do tomboly!"
"Já se ale domnívám, že tady pan Vladislav Kožešník je nadán zvláštní nadpřirozenou silou v konečcích prstů, takže po hmatu rozpozná, ve které obálce je výhra a ve které nikoliv", řekl Milan přesvědčivým, sugestivním hlasem.
"To je přeci moc divné. Já žádám, ať to tedy soudruh předvede ještě jednou, a sice teď hned!" Dívka mu přistrčila krabici s obálkami, Vyžva si nasadil své kouzelné brýle, přimouřil oči, udělal soustředěný výraz a začal ohmatávat jednotlivé obálky, načež zajásal: "Tady cítím výhru!" Důležitý soudruh hned roztrhl obálku a skutečně byl v ní los číslo 85.
"To-to snad není možný! Hledejte další výhru!", zařval soudruh. A Vyžva s klidem polárního medvěda, začal ohmatávat další obálky, načež řekl suše: "Mezi těmito obálkami už není žádná výhra." Soudruh začal kroutit hlavou, drmolil si pro sebe, že to nechápe a vztekle odešel. Vyžva za ním volal "Moment, soudruhu a co bude s mojí výhrou na los číslo 85?"
Prskající soudruh mu pak donesl sedmou a poslední výhru kuchyňského robota. Když pak všichni tři odcházeli domů, obaleni výhrami i poletujícími vločkami, ptali se Vyžvy zvědavě, jakým trikem to všechno vyhrál: "Nekecej nám, že se to dá poznat hmatem, takovýho blbce jako byl ten soudruh z nás nedělej!"
"Napřed ať nám ale Milan řekne, jestli s Adélou nevyzněl naprázdno?" Milan se jen umál: "To je samozřejmý, že ne. Mám telefon na něžnou Adélku, co jsem s ní tak dlouho tančil, ale nikoliv na tu tvoji nastrčenou, zmalovanou sexbombu Jarmilu!" A jinak kliďas Janýd dodal: "Ale teď se už konečně vyžvejkni, jak jsi mohl ty losy vyčmuchat?" "Pánové, to bylo tak jednoduchý, nechápu, že jste na to nepřišli sami. Když se totiž ta vobálka přimáčkla na ten lístek uvnitř, tak to černý číslo nepatrně prosvítalo, nebylo to sice čitelný, ale jako temnější flíček to znatelný bylo!"
A pak Vyžva, coby kamarád, věnoval Janýdovi Bikavér a Milanovi nabídl tu sadu cedníků, což však tento odmítl: "Já už výhru od tebe mám. Tyhle cedníky teda nechci, dostal jsem přece, vlastně díky tobě, i když nechtěně, šanci seznámit se opět s novou nejkrásnější Adélkou, jakou nenajdeš v celém světě! Ona je ten nejskvělejší diamant světa: KOH-I-NOOR !"
Janýd a Vyžva jen pochybovačně pokyvovali hlavami, ťukajíce si na čelo...
Žádné komentáře:
Okomentovat