Já, když dnes vidím, jak je celá naše politika „na hrnci“, tak mi to prostě nedá a musím o ni přemýšlet, přestože jsem byl vždycky názoru, že je lepší se politice vyhnout, nekazit si s ní radost ze života a přenechat ji jenom profesionálům. Přesně tak, jako přenechávám péči o různé elektronické spotřebiče odborníkům a sám se do toho nehrabu. Jenže v politice je to trochu jinak, tu by měl vnímat každý myslící tvor, aby se nestala rejdištěm bezcharakterních a všehoschopných šmejdů...
Položil jsem si, pod tímto dojmem, sám sobě otázku, co bych vlastně chtěl, když se mi nelíbí to, co tu právě dnes máme? Vycházím-li z kosmopolitismu, tedy světoobčanství, že my všichni lidi máme dohromady tutéž kuličku, zvanou Zemi, která je jen nepatrnou hnidou v celém vesmíru, tak proč si ji ničit, proč se hádat a proč se prát? Ergo, musím logicky nutně zavrhovat komunizmus, nacizmus a vůbec všechny druhy diktatur a terorismu radikálních partají, jakož i výbojných náboženství.
Jinak mám takovou představu, že bych si pro ideologickou náplň politiky své vyvolené strany, vyzobal od různých politických stran toto: Od zelených lásku k přírodě, od konzervativců úctu a vztah k tomu co se léty osvědčilo, od liberálů svobodomyslnost a od sociálních demokratů či odborů, což je vlastně totéž, některé dobré znaky společenské solidarity. To by ovšem znamenalo mít kvalitní státní aparát, ale kde jej sebrat? Začít by se mělo u vymahatelnosti práva a tedy spravedlnosti. Není totiž možné, aby se soudy táhly 20 let a aby tím způsobem bezcharakterní politici měli pré...
Můj návod: Politik by nikdy nesměl vydělávat více peněz než je v kraji zvykem, tedy jakýsi průměrný plat, protože jeho práce by pro něj měla být spíše posláním než korytem. Ministr by měl být charakterovým vzorem pro občany a mohl by sice požívat různé výhody a náhrady, ovšem v podobě naturálií, nikoliv peněz. Pak by se do politiky hlásili jen ti, co chtějí opravdu sloužit národu, za což mají určitá privilegia, jako auta s šoférem a třeba čestné medaile a tituly honoris causa a diplomy včetně státních vyznamenání. Takový výkvět národa, to by byli ti VIP-ové...
Tito lidé by museli být lidé pokorní, čestní a při každém pochybení či skandálu, by buď samozřejmě dobrovolně odešli z veřejného života a případné „hroší kůže“, by byli hlasováním z parlamentu ihned odejiti a doživotně by se nesměli ucházet o jakoukoliv státní funkci. Tím by nesměli mít „z ostudy mandát“ tak, jak je tomu bohužel v této zemi dodnes...!
(Vtom jsem se probudil a měl jsem ruku v nočníku...)
(Vtom jsem se probudil a měl jsem ruku v nočníku...)
Žádné komentáře:
Okomentovat