A jak to vidím já? Stáří není zlé, pokud splňujeme tři podmínky a to: máme ušetřeno něco peněz pro vylepšení důchodu, máme štěstí, že nejsme těžce nemocni a máme za manželku speciálního Anděla strážného. Stáří má potom své nesporné výhody. Mohu vést tichý a klidný život, nemusím se neustále honit za nějakými termíny. Jsem svým pánem, mohu dělat to, co se mi líbí, rozhoduji o všem sám, jsem jako svobodný. Mohu si číst a psát dlouho do noci a příští den třeba prospat dopoledne. Osvobozuji se od všech lidských nenávistí a závistí, umím si vážit života a krásných chvil a mám v hlavě nepřebernou řadu milých a až dojemně půvabných vzpomínek...
V životě je vždy dobré mít tzv. kamarádku (kamaráda) do nepohody. S mojí první manželkou jsme se brali když mi bylo 24 let a příbuzní jí prorokovali, že to špatně dopadne, protože jsem byl příliš mlád. Ano, skončilo to špatně - rozvodem, ale z její viny. Právě tak i druhé manželství dopadlo jako přes kopírák, rozvod z její viny byl způsoben jejími mnohonásobnými nevěrami, ale pro soud mě požádala abych do žaloby uvedl jako důvod: "nepřekonatelný odpor", to kvůli jejím rodičům a dcerušce. Podle ní je rozvod řešením staromódním, ona chce žít tak, jako za svobodna a já bych mohl dělat totéž! Zůstal jsem však staromódním a paličatě trval na rozvodu. Má žena tedy souhlasila, ovšem jen pokud dáme dcerku do internátu, nebo si ji ponechám sám, aniž by ona musela platit alimenty. "SOUHLAS!" zařval jsem nadšeně a podal konečně žádost o rozvod...
Měl jsem štěstí, o sedm let později jsem potkal tu pravou, jako třetí manželku!!!
„Takže (po 32 letech od svatby) máme oba šedý vlas, (žena obarvený), a známí diví se jí zas, jak vůbec mohla si mě tehdy brát, když už jsem nebyl příliš mlád? Důležitým faktem byla skutečnost, že jsme se našli v BRD...To jest v emigraci jako Čech a Moravěnka, tedy ve svobodné zemi - bez komoušů a bez kádrováků!
A tak chci za to těmito několika řádky mé milé, krásné ženušce Jitušce z celého srdce vřele poděkovat.
Pamatuji si dodnes stále tu větu mého otce, který mi už ve třinácti letech řekl: "Mirku, pamatuj si, že ženy jsou lepší bytosti, než my muži! A proto nikdy v životě nesmíš uhodit ženu, ba ani květinou!" A toto jsem vždy dodržel i u své malé dcerušky, právě tak jako u manželky a vlastně u všech žen na tomto světě!...
Žádné komentáře:
Okomentovat