Chytrej telefon nechci...

To jsem si byl jednou koupit nový mobil, protože ten původní byl už značně opotřebovaný, byl takřka starožitností, nedržel nabití, to jest byl skoro neustále v nabíječce, což mi vadilo. Jinak ovšem jsem s ním byl absolutně spokojen právě proto, že byl JEN telefonem. 

V obchodu s mobily jsem byl ihned zasypán nabídkami snaživého prodavače, který mi začal vyjmenovávat jména mobilů a doporučovat tzv. "CHYTRÉ" telefony, které umí všechno možné, leč já jsem ho zarazil větou: Nechci chytrej telefon, chci HLOUPEJ telefon, já chci úplně až totálně blbej telefon, kterej neumí nic jiného jenom telefonovat!" 

Prodavač to pochopil tak, že asi mám málo peněz, protože jsem důchodce a chci proto to nejlevnější, co vůbec na této zeměkouli existuje.

  Aby pochopil o co mi vlastně jde, musel jsem ho obšírně poučit: " Já chci telefon, milý pane prodavači, jenom na telefonování a nechci se stát za žádnou cenu jeho otrokem. Já s ním nechci fotografovat, dělat si selfíčka, natáčet filmy a reportáže do televize, mít spojení s bankovním účetnictvím, mít v něm všechny možné přehledy jízdních řádů, parkovacích zón, fotbalových zápasů, hotelů tu- i cizozemských, nebo mít v něm nejrůznější hororové filmy či koncerty metalových umělců atd...

"To vám přece nikdo nenutí, nemusíte to používat," namítl prodavač.
"Jenže já," zvýšil jsem hlas, "se nechci vždycky bát vzít ho do ruky, aby se něco nechtěně nespustilo. Já prostě nechci to idiotské dotykové ovládání a já taky nechci, aby mě to začalo v noci zvonit, že mu dochází šťáva! Ale naopak chci, když někam jdu z domova mít telefon v kapse, tak jako klíče nebo peněženku, prostě věci, které mě neotravují život a jsou zticha! Je to teď už konečně jasné?" 

Prodavač zakroutil hlavou: "Takové hloupé telefony už dávno nevedeme, my jdeme s dobou!            https://youtu.be/1bGOgY1CmiU