sobota 14. ledna 2017

Hollywood 1944: Film LAURA

   Tentokrát bych chtěl, na rozdíl od svých memoárů a různých povídek,  nabídnout mým čtenářům, kteří se třeba zajímají o staré hollywoodské filmové legendy, jednu z nich a tak trochu ji převyprávět. Tehdy, po světové válce až do padesátých let minulého století, tento film proslul po celém světě, a to nejen hereckým obsazením ale i hudbou a režií. Dnes už se tento snímek prakticky v žádné televizi nenajde, a na you-tube existují pouze krátké, párminutové ukázky.

Detektivní film 1944, Twentieth Century Fox,
Režie: Otto Preminger,
Hudba: David Raksin.

Osoby a obsazení:
Laura Hunt............(24) reklamní návrhářka..................................Gene Tierney..........(1920 –1991)
Waldo Lydecker....(55) známý spisovatel a žurnalista.......,..........Clifton Webb..........(1889 – 1966)
Mark McPherson..(35) policejní inspektor....................................Dana Andrews.......(1909 – 1992)
Shelby Carpenter..(33) playboy a nefachčenko............................Vincent Price..........(1911 – 1993)
Ann Treadwell......(47) teta Laury, vydržující si Shelbyho............Judith Anderson......(1897 – 1992)

Budu tento film líčit očima tehdy nadšeného mladíka, ale i dnes když si film pustím z videa, musím přiznat, že mě něčím fascinuje skoro tak jako tenkrát. Je tam poměrně málo typických klišé, která prozrazují stáří filmu přes 70 let, ale jinak jsou na tu dobu dobré herecké výkony i dramaturgie, vtipné dialogy, jakož i hudba, vše v souladu. Film je černobílá konverzační detektivka, neobsahující žádné lascivní ani krvavé scény, krev a střeva na plátně neuvidíte a o vraždě se jen mluví. Je to prostě detektivní příjemná povídka pro rentiéry..

OBSAH:
Inspektor Mark McPherson, vyšetřuje vraždu jisté managerky Laury Huntové. V pondělí ráno jí našla její služebná Betty ležet na podlaze přímo za dveřmi jejího bytu s obličejem zohyzděným dvěma střelami z brokovnice z nejbližší vzdálenosti. Inspektor McPherson, postupně vyslechl tři osoby z jejího okolí, kteří by mohli mít nějakou souvislost s touto vraždou.

Waldo Lydecker, Lauřin ctitel a ochránce, jinak zámožný a velmi známý spisovatel románů převážně detektivních. Znal ji už pět let a byl do ní svým způsobem zamilován. Jeho pomocí se dostala do vyšší společnosti, takže z původně plaché kresličky se Laura vypracovala na vedoucí návrhářku reklamní agentury. Inspektor u něj viděl možný motiv ze žárlivosti.

Shelby Carpenter, vysoký mužný typ playboye, idividuum práce se štítící, peníze získával od Lauřiny tety Ann Treadwell, která si ho vydržovala, což ho ale nijak neomezovalo ve stycích s jinými ženami. Proto se také zajímal o Lauru, která mu nabídla práci v její agentuře, aby jí dokázal, jak tvrdil, že pracovat dovede a chce. On tu práci přijal, aby mohl být Lauře nablízku, ale mimo to, zde pracovaly další krásné ženy, tedy prostředí, které mu naprosto vyhovovalo. Jeho postava vzbuzovala obdiv u žen a nelibost u inspektora McPhersona.

Ann Treadwellová, zámožná stárnoucí krasavice, která se ve společnosti velice ráda ukazovala se Shelbym, aby jí ho ostatní dámy záviděly. Když si ale všimla, že se Laura stále více stýká se Shelbym a dokonce se začalo proslýchat, že se ti dva hodlají zasnoubit, mohla, dle úsudku inspektora, vidět v Lauře nebezpečnou sokyni.

Následuje překrásná romantická scéna filmu, kdy se detektiv Mc Pherson zamiluje do Lauřina obrazu nad krbem. Je pozdě večer a inspektor v bytě Laury pročítá její deník a dopisy, ale jeho pohled se stále vrací k jejímu portrétu. V duchu si opakovaně říká: Nádherná žena, jak je to jen možné, že ji někdo mohl tak nenávidět, že ji bestiálně zastřelil sekaným olovem do jejího nádherného obličeje? Během této meditace stále upíjí whisky, až ho přemůže únava a on usne v křesle před Lauřiným obrazem.
Vtom se rozsvítí velký lustr a ve dveřích stane zmoklá, ale živá a zdravá Laura, (šok pro diváky), která se právě vrací domů z víkendu na chatě a je překvapena přítomností neznámého muže ve svém bytě. Nechápajíc co se to děje, vykřikne na něj: „Kdo jste a co tu děláte?"
Inspektor vytržen ze spánku a právětak zmaten, nevěří svým očím: „Éé – vy jste – Laura Huntová?“
„Já zavolám policii!“ odvětí Laura a chce jít k telefonu.
„Nemusíte volat, já jsem policie, podívejte se“, a ukázuje jí svůj policejní odznak.
„Ale stejně pořád nevím, co děláte v mém bytě?“
„Vyšetřuji vaši vraždu, vy nevíte co se tu včera v noci stalo?“
„Ne, já nic nevím, nebyla jsem tu celý víkend.“

Načež nastane vysvětlování a Laura se mu přizná, že měla problém a chtěla být sama a ujasnit si, co vlastně chce. Shelby ji požádal o ruku a ona si nebyla jista tím, má-li ho natolik ráda, aby se vzali. Věděla, že byl vždy sukničkář, a že se ve firmě o něm říká, že má pletky s její kolegyní Mary Young, což on rozhodně popřel, jako sprostou pomluvu. Nakonec se ale rozhodla, že si Shelbyho nevezme.
Inspektor jí pak nastínil svůj plán, chtěl na ní, aby prozatím nikomu netelefonovala a počkala až na zítřek ráno, kdy on sem do jejího bytu pozve všechny tři podezřelé, Waldo Lydeckera, Ann Treadwellovou a Shelbyho Carpentera, aby viděl jak zareagují, když spatří, že Laura žije.

Zamlčel jí ovšem, že její telefon je policejně odposloucháván, a že ona sama je teď také podezřelá z vraždy. Policie mezitím ještě v noci vypátrala, že mrtvou ženou je kreslička Mary Young, kterou zděšená služebná Betty identifikovala jako Lauru, protože měla na sobě Lauřin župan i pantofle a její obličej byl k nepoznání rozstřílen. Policie dále zjistila, že Laura i přes zákaz inspektora McPhersona telefonovala v noci se Shelbym, řekla mu, že si ho nevezme, on se jí přiznal, že byl s Mary v jejím bytě, ale poprosil ji, aby zatím dělala nadále jako, že se chtějí vzít. On tak bude mimo podezření, a ona tím de facto potvrdí, že věděla o jeho naprosto „nevinné“ schůzce s Mary v jejím bytě.

Druhý den ráno McPherson zjistil, že pouze Waldo Lydecker při prvém spatření Laury zbledl a dokonce omdlel. Měl u sebe prášky na srdce, takže se brzy zase vzchopil a vysvětlil ostatním, že to bylo na jeho srdce příliš silné a bezohledné překvapení. Shelby ihned přiznal, že byl v onen osudný večer v Lauřině bytě s dívkou Mary Young, prý kvůli projednání určité služební věci, o které ale nechce a ani nemůže mluvit... 
Inspektor ho ironicky doplnil, že chápe proč Mary měla na sobě Lauřin župan a pantofle, ale nechápe proč po zazvonění, nešel dveře otevřít on sám? Prý nechtěl kompromitovat Lauru před některými jejími známými. Inspektor na to prohlásil, že už ví, kdo to udělal a k překvapení všech - zatkl Lauru.

Na policejní stanici, při výslechu pod reflektorem chtěl od ní vědět, jak to, že na chatě, kam se inspektor ještě v noci vydal objevil pušku, noviny i funkční radio, zatímco ona mu tvrdila, že o ničem nevěděla, neměla žádné noviny a radio nefungovalo. „Asi tam byl správce, který má také klíč“, řekla zamyšleně Laura, „to rádio zřejmě spravil on, a ta puška visí na zdi od nepaměti jako ozdoba.“
Mark se usmál a řekl: „Máte pravdu, ta puška je jiný model a navíc už nebyla dlouhé roky používána. To je vše, co jsem chtěl od vás slyšet, Lauro. Vrahem je definitivně Lydecker, jen bohužel nemáme zatím tu vražednou zbraň. Ale vím už aspoň jedno, že vy Lauro, jste nevinná."
Potom ji sám odvezl do jejího bytu, kde si začali tykat, načež, když se s ní loučil polibkem, vpadl tam Waldo Lydecker a když uviděl Lauru v náručí Marka, vynadal jí, že jedná jak lehká holka a lavíruje mezi pochybným playboyem a primitivním policistou. Uraženě odešel, ale na chodbě se zastavil a zkusil zadní vchod pro služebnou do kuchyně. Dveře zamknuty nebyly...

Mark se rozloučil s Laurou a řekl jí, že nechá udělat kompletní prohlídku Lydeckerova bytu, kde věří, že najdou tu vražednou zbraň. Vtom si ale všiml u vchodu Lauřiných stojanových hodin, daru od Lydeckera, a napadlo ho, že by se do jejich spodní části dala skrýt puška s uříznutou hlavní. Pokoušel se ten spodek nějak otevřít, ale to nešlo. Zkoušel to kolem dokola, až zezadu když se dotkl malého perka, se dvířka otevřela. Vrah chytře zanechal kompromitující zbraň na místě činu.

Tak jak předpokládal, byla to zkrácená dvouhlavňová puška, vzal ji do šátku, aby nesetřel otisky prstů, otevřel závěr a vytáhl prázdné nábojnice. Pak tam opět pušku uložil a řekl Lauře: „A máme veškeré důkazy proti Lydeckerovi, teď ho jdu rovnou zatknout!“ Mark seběhl po schodech k domovním dveřím, kde hlídkoval jeho strážník a zeptal se ho kterým směrem odešel Lydecker. „Ten dosud nevyšel z domu!“, odvětil překvapivě strážník.
Laura se zamkla, pustila si rádio a česala se před zrcadlem, když Lydecker tiše vyšel z kuchyně, otevřel stojan hodin a vyndal pušku. Zjistil, že prázdné nábojnice chybí a pochopil, že je ztracen. Doplnil kulové náboje do obou hlavní, namířil na Lauru, a blíže se k ní, řekl vzteky bez sebe: „Snad sis nemyslela, Lauro, že tě nechám spočinout ve špinavých prackách toho detektiva, ať mě zavřou, ale ty musíš zemřít!" 
Oba policisté v tom momentě tloukli na dveře, když uslyšeli výstřel. Laura, v pudu sebezáchovy stačila nataženou rukou nadzvednout hlaveň pušky, takže střela ji minula. Policisté vyrazili dveře, Lydecker se prudce otočil a druhou ránu chtěl vystřelit na policistu s revolverem, ale ten vypálil rychleji, takže střela od kácejícího se Lydeckera skončila ve stojanových hodinách. Poslední slova umírajícího Lydeckera byla: "Miloval jsem tě, moje Lauro.."

Trochu neobvyklý happyend, ale diváci stejně věděli, že se Mark a Laura milují, takže i s takto jakoby otevřeným koncem to pro diváka happyend byl...

Žádné komentáře: